Kniha s pro mě velmi poutavým názvem začala hezky a literární styl několika úvodních odstavců sliboval hloubavé myšlenky zkušeného japonského gentlemana. Očekávání však nenaplnila.
První z dvanácti měsíců mé přípravy je za mnou. Nastává proto ideální čas pro ohlédnutí se zpět, sumarizaci dosažených výsledků a vyhodnocení mého úsilí.
Když jsem se před více než třemi týdny rozhodl absolvovat Beskydskou sedmičku, ihned mi bylo jasné, že kromě vydatného běžeckého tréninku musím do svého každodenního života zásadním způsobem zapojit více chůze.
Běhám, chodím, protahuju se, posiluju… Mám za sebou první dva týdny své přípravy a chtěl bych se poprvé ohlédnout zpět a udělat drobnou sumarizaci.
Méně je více. Dvakrát měř, jednou řež. Ráno moudřejší večera. Kdo si počká, ten se dočká. Trpělivost přináší růže.
Když jsem vybíhal, v dáli jsem viděl nekonečnou stěnu vířícího písku. “Jdu jen na 30 minut, to stihnu, než to přijde sem,” říkal jsem si.
Abych svému rozhodnutí o účasti na Beskydské sedmičce dodal vážnosti a oficiálně se k němu zavázal, rozhodl jsem se to vytroubit do světa.
Když jsem se naposledy pokoušel vrátit k běhu a smysluplnému tréninkového plánu, vydrželo mi to pouhé tři týdny.
„Já bych chtěla, abys šel příští rok na Beskydskou sedmičku, ať ti můžu fandit,“ napsala mi z ničeho nic zprávu moje manželka.